3. Pojem státu, podstata st., účel a funkce st., vznik a vývoj st.

 

 

 

Niccolo Machiavelli

Thomas Hobbes

John Locke

 

 

 

Stát

Pojem státu

Funkce státu

Teorie o rozsahu pravomocí státu

Názory na vznik a účel státu

Teorie vzniku státu

 

Stát

*      politické uspořádání společnosti, které má monopol na:

o       1. legální (legalita) i legitimní (legitimita) užití fyzické moci

o       2. ustanovování zákonů

o       3. prosazování práva

*      z globálního pohledu jsou státy územní makrojednotky s determinujícím vlivem na územní rozsah socioekonomických procesů

 

Legalita

*      = zákonnost

o       a) stav, který je v souladu s právem; shoda jednání se zákony (opak ilegality - stav mimo zákon = nezákonná činnost osob, skupin, organizací)

o       b) princip zavazující státní zastupitelství (resp. prokuraturu) zahájit šetření při podezření ze spáchání trestného činu

*      legalita je základem pojmu právní stát (viz dále), v němž jsou státní správa i vládce postaveni pod zákony

o       tzn., že musí respektovat zákony daného státu = smí činit jen to, co zákon „říká“, nic jiného

 

Legitimita

*      = legitimnost – oprávněnost

o       oprávněnost politické moci k vydávání právních aktů a jiných mocensky sankcionovaných (možnost trestat, pokud někdo poruší určitý právní akt) rozhodnutí

*      legitimita de iure

o       znamená založení politického systému na ústavě a dalších zákonech

*      legitimita de facto

o       je vznik politického systému cestou respektující platnou ústavu a ostatní právní normy

*      ústavní teorie rozlišuje dva způsoby legitimity:

o       a) dynastickou legitimitu, založenou na autoritě monarchy

o       b) demokratickou legitimitu, zakládající se na moci lidu

*      politická sociologie se zabývá praktickou realizací legitimity

o       tedy otázkou, do jaké míry považují občané politický systém za legitimní (vládnoucí „po právu“)

o       p.  s.

§         vědecký interdisciplinární obor (mezi sociologií a politologií)

§         zkoumá, mj.:

·        a) politický systém jako celek z hlediska jeho funkce ve společenském systému

·        b) vztah politické a ekonomické moci, struktura moci v organizacích a institucích

·        c) formy a struktury politických konfliktů

·        d) politické názory a chování v kontextu ideologie a sociálních konfliktů

·        e) vliv zájmů, tradic a vzorů chování na politické chování; f) chování jednotlivců a skupin v politických strukturách.

*      různé politické systémy si vytvářejí vlastní zdůvodnění legitimity, např.:

o       vláda „z Boží milosti“

o       vláda založená na „přirozeném právu“

o       vláda na základě „společenské smlouvy“

o       vláda založená na „diktatuře dělnické třídy“

 

Pojem státu

*      slovo – pojem stát pochází z latiny

o       stato = status, řád

o       pojem se poprvé objevil v 15. stol. v Itálii

*      v politické teorii jej začal používat v 16. stol. Niccolo Machiavelli

*      před zavedením tohoto pojmu existovaly pro označení určitého území = „státu“ různé pojmy

o       Řekové

§         městský stát nazývali polis

o       Římané

§         městský státnazývali civitas = obec

o       středověká Evropa

§         používán termín holos = celý; tzv. holistiský stát

·        holistická společnost byla vystavěna na hierarchickém základě

·        společnost byla jakýmsi jednotným organismem, kde má každý jedinec přesně vymezené místo

 

Funkce státu

*      jsou vnitřní a vnější

vnitřní

*      garance základního práva a svobody občanů, zachování vnitřního řádu a spravedlnosti

*      přebírání funkcí, které společnost nemůže vykonávat

*      podíl státu na školství, zdravotnictví, soc. zabezpečení, kultuře, …

*      obecně lze říci, že vnitřní funkce jsou:

o       bezpečnostní

§         zajištění bezpečnosti pro obyvatelstvo

§         zajištění fungování státu, jeho orgánů a institucí

o       právní

§         zajištění respektování právního řádu

o       ekonomická

§         stanovení podmínek pro chod ekonomiky

o       sociální

§         zajištění občanů v nemoci, stáří, …

o       kulturní

§         péče o kulturní dědictví

§         rozvoj školství, vědy a výchovy

vnější

*      angažování se ve věcech světového míru, mezinárodní bezpečnosti, vzájemné spolupráce, pomoci

*      na základě mez. smluv stát umožňuje občanům získávat výhody z těchto smluv – např.: cestovní ruch, vzdělávání, zdravotní péče, …

*      fci vnější a zároveň vnitřní je fce obranná = zabezpečení územní celistvosti

*      fce státu plně fungují pouze v dem. Režimech

*      obecně lze říci, že vnější funkce jsou:

o       zajištění vztahů s dalšími státy

§         diplomacie

o       regulace zahraničního obchodu

§         regulace zahraničních obchodních vztahů

·        cla, měnové unie, huspodářské unie, …

o       obrana území

§         obrana proti napadení (armáda)

§         obrana proti mezinárodnímu terorismu

 

Teorie o rozsahu pravomocí státu

*      Názory na rozsah státních pravomocí a na charakter funkcí státu se liší v různých teoriích liberalismu a konzervativismu (popř. i totalitarismu).

 

Liberalismus

*      politický proud zdůrazňující význam osobní svobody v ekonomických a politických záležitostech

*      cílem liberalismu je svobodný rozvoj individuí bez působení racionálně neospravedlnitelných institucí

*      = tzn.:

o       1. co nejmenší zásah státu do osobních svobod člověka

o       2. co nejmenší počet státních institucí, které by regulovaly ekonomická a politická pravidla ve státě

*      politicky tradiční liberalismus:

o       vystupuje proti absolutismu a politickým privilegiím

o       požaduje odluku církve od státu

o       zdůrazňuje lidská a občanská práva a svobody, která jsou odůvodněna soukromým vlastnictvím a vzděláním a zajištěna ústavní dělbou moci a parlamentní organizací právního státu svobodných a rovnoprávných občanů

o       v hospodářství prosazuje svobodnou konkurenci – má vytvářet „spravedlivý ekonomický řád“ ze spontánního pohybu tržních sil

 

Konzervativismus

*      obecně lpění na tradičních hodnotách, na tom, co je vžité

*      politický a teoreticko-politický přístup, pro nějž je typický:

o       skepticismus vůči návrhům na radikální změny společenského uspořádání

o       požadavek kontinuity institucí

o       odmítnutí radikálního individualismu

o       důraz na sociální dimenzi života člověka

o       obhajoba hierarchického uspořádání společenských institucí a nedotknutelnosti soukromého vlastnictví

*      usiluje o legitimování hodnot, na nichž byla založena společnost (náboženství, rodina, soužití v obci)

*      staví na požadavku zodpovědnosti občana

*      zdůrazňuje vyváženost práv a povinností

 

Totalitarismus

*      použití násilí s cílem totální realizace státní ideologie ve všech oblastech společenského života

*      znamená zásadní popření:

o       základních zásad liberalismu

o       občanských práv

o       individuální svobody

o       zákonnosti a politického pluralismu

*      totalitnímním se stává stát tehdy, když dochází k potlačení základních práv (stranických, hospodářských, regionálních ap.)

*      charakteristické pro totalitarismus je používání teroristických prostředků (označovaných např. jako „revoluční násilí“), spojené s charismatickou koncepcí vlády „vůdce“ a „strany“ – kult osobnosti

*      v moderní historii existovaly dva typy totalitarismu:

o       fašismus (nacismus)

o       komunismus (stalinismus)

o       i když jsou tyto směry ideologicky odlišné, mají oba typy shodné základní rysy

§         ideové (likvidace demokratických svobod, zrušení vázanosti státních orgánů zákonem, sociální demagogie, neuznávání morálních zásad ap.)

§         funkční (omezení významu zastupitelských orgánů, centralizace moci, militarizace, masívní represe ap.).

 

Názory na vznik i účel státu

*      názory na vznik i účel státu se vyvíjely

antika

*      myšlenka státu byly většinou spjata s etickým ospravedlněním

*      podle Aristotela je výsledkem lidské přirozenosti sdružovat se

středověk

*      typické bylo pojetí státu jako vlády státní moci ve jménu Boha

osvícenství

*      stát byl chápán jako uspořádání vytvořené člověkem a pro člověka

*      významná pro konstituování novodobého pojetí státu byla:

o       1. teorie smlouvy společenské

o       2. vypracování idejí práv lidských

 

*      principiálně odlišil stát a společenství (společnost občanskou) G. W. F. Hegel

o       společenství chápal jako sumu individuí či skupin se zvláštními zájmy

o       zatímco stát považoval za nástroj k zajištění chybějící jednoty mocí

 

Teorie vzniku státu

*      stát mohl vzniknout:

o       prostým podmaněním jednoho kmene – společnosti – … druhým kmenem – společností – …

o       prostým růstem počtu obyvatelstva

o       prostým spojováním do většího uzemního celku

 

*      nejčastěji je vznik státu vysvětlován tzv. teorií smluvní = konsenzuální

o       stát vznikl „smlouvou“ mezi lidmi

§         zorganizovali se a založili stát

§         každý občan se pak dobrovolně vzdal části své suverenity = svobody ve prospěch celku = státu

*      v případě dobrovolného podřízení se panovníkovi, který reprezentoval/uje stát se hovoří o tzv. společenské smlouvě

o       jde o sociálně politickou teorie 17. a 18. stol.

§         předpokládala pro vyhlášení a legitimování (přijetí) formy vlády uzavření hypotetické smlouvy mezi lidmi a panovníkem

§         jejím prostřednictvím se jednotlivá individua = osobnosti = lidé vzdají části svých přirozených práv (části své svrchovanosti) ve prospěch všeobecného blaha, a to jejich přenesením na suveréna = stát, panovníka

§         jako první ji formuloval T. Hobbes, poté J. Locke

 

*      další teorie o vzniku státu

o       náboženská teorie

§         vychází z božského původu státu

§         stát existuje z boží vůle

o       patriarchální teorie

§         je shodná s postupným rozšiřováním rodiny, kde vládne moc otce nad rodinou – společností

o       mocenská teorie

§         vláda silnějšího nad slabším

o       teorie násilí

§         stát vzniká jako produkt násilí – uplatnění síly

o       teokratická teorie

§         založena na božském původu panovníka

 

Tato stránka WWW je 3