6. Vznik a vývoj Ústavy ČR, její struktura

 

V českých zemích platily tyto ústavy:

Rakousko, Rakosko-Uhersko

Československo, Česká republika

1. dubnová – 1848

1. Prozatimní ústava – 1918

2. březnová – 1849

2. Ústavní listina ČSR – 1920

3. únrová – 1861

3. Ústava 9. května – 1948

4. prosincová – 1867

4. Ústava ČSSR – 1960

 

5. Ústava ČR - 1993

 

Období Rakouska a Rakouska-Uherska od r.1848 do r. 1918

*      do roku 1848 bylo Rakousko absolutní monarchií

*      císařský pa­tent z 15. 3. 1848 obsahoval příslib vydání ústavy a poté i volby do říšského sněmu

*      25. 4. vyhlášena první rakouská ústava

*      byla tzv. oktrojovaná

o       tj. vyhlášená rozhodnutím císaře bez souhlasu říšského sněmu a nikdy nevstoupila v platnost

o       sněm zasedal od července 1848 ve Vídni a později v Kroměříži

o       jeho jednání se účastnili i „vůdcové českého národa" F. Palacký a F. L. Rieger, který mj. formuloval princip moderního konstitucionalismu: „Všechna moc pochází z lidu a vykonává se způso­bem v ústavě zakotveným"

*      habsburská monarchie však chtěla obnovit předrevoluční poměry

o       v březnu 1849 rozehnala (pro je­ho radikalismus) Kroměřížský sněm a František Josef I. vyhlásil oktrojovanou ústavu

o       31. 12. 1851 byl Silvestrovskými patenty obnoven absolutismus

o       zrušena byla březnová ústava, občanská práva a parlamentní systém

o       v platnosti zůstalo jen zrušení pod­danství a rovnost před zákonem

 

*      20. 10. 1860 vydal císař říjnový diplom, ve kterém se zřekl ab­solutismu

*      26. 2. 1861 byla vyhlášena již třetí oktrojovaná ústa­va (nebyla zcela založena na zásadách diplomu)

o       upravovala vznik nové říšské rady

§         která byla složena ze sněmovny panské a poslanecké

§         zástupci byli do poslanecké komory voleni nepří­mo - ze zemských sněmů

 

*      nejvýznamnějším mezníkem v dějinách naší ústavnosti bylo přijetí prosincové ústavy roku 1867

*      byla složena se šesti zákonů:

*      první uzákonil říšskou radu (složenou z poslanecké a panské sněmovny)

*      druhý stanovil všeobecná práva občanů (svobody duševní, hospodářská a národnosti)

*      třetím se zřizoval říšský (ústavní) soud

*      čtvrtý upravoval nezávislost moci soudní

*      pátý moc vládní podřízenou kontrole rady

*      šestý dualismus Rakouska a Uher (se společnou zahraniční, finanční a vojenskou politikou)

 

*      v letech 1882-1896 bylo postupně rozšiřováno voleb­ní právo

*      až v roce 1907 bylo zavedeno všeobecné rovné hlaso­vací právo (jen pro muže; od 24. let aktivní - právo volit a od 30. let pasivní - právo být volen)

*      prosincová ústava platila s obměnami do r. 1918

 

Období Československa a České republiky od r. 1918

1. – Prozatimní ústava

*      v listopadu 1918 došlo ke schválení tzv. Prozatímní ústavy, jež upravovala činnost:

*      Revolučního národní­ho shromáždění

*      Prezidenta

*      Vlády

2. – Ústavní listina ČR

*      řádná ústava byla schvále­na 29. 2.1920

*      za vzor byla vzata především Ústava Francouzské republiky; naši představitelé tak dali přednost systému parla­mentnímu před prezidentským systémem USA

*      Ústava ČSR je složena:

1.      z preambule

2.      deseti článků úvozovacího zákona (usta­novení přechodná a závěrečná)

3.      vlastního ústavního dokumen­tu, který je tvořen šesti hlavami se 134 paragrafy

*      preambule de­klarovala jednotu ČSR

 

zákonodárná moc

*      zákono­dárnou moc představovalo dvoukomorové Národní shromáždě­ní, složené z:

1.      Poslanecké sněmovny (300 poslanců volených na 6 let, aktivní právo od 21 let, pasivní od 30 let)

2.      Senátu (150 sená­torů volených na 8 let s aktivním volebním právem od 26 a pa­sivním od 45 let)

*      obě komory byly voleny stejným (poměrným) volebním systémem a byly rozpustitelné

*      Senát se v prvorepublikové ústavě neosvědčil

o       po volbách do Poslanecké sněmovny byl vždy rozpuštěn i Senát s odůvodně­ním, že se volební preference voličů změnily a že dříve zvolený Senát již neodráží realitu ve společnosti (býval tedy rozpuštěn z důvodu, pro který byl ustaven)

*      senát i sněmovna byly navíc omezovány i tuhou stranickou kontrolou

o       před převzetím man­dátu museli zástupci podepsat reverz, nedatované prohlášení, že se svého mandátu vzdávají

o       jestliže dotyčný porušoval stranic­kou kázeň, mohla strana jen doplnit datum a prohlášení odevzdat

*      hlavou státu byl prezident, volený společnou schůzí obou ko­mor na dobu sedmi let

o       výjimka z tohoto omezení byla učiněna jmenovitě Tomáši G. Masarykovi, který byl zvolen celkem čtyři­krát

 

výkonná moc

*      prezident

o       zastupoval stát navenek

o       přijímal a jmenoval vel­vyslance

o       měl právo vyhlašovat válečný stav, se souhlasem Národního shromáždění vypovídat válku a sjednávat mír

o       byl vrchním velitelem branné moci

*      měl právo:

o       suspenzivního veta

o       rozpustit parlament

o       právo udělit milost

*      měl povinnost:

o       podá­vat NS zprávy o stavu republiky

*      další kompetence:

o       jmenovat a odvolávat vládu

o       jmenovat soudce, vysokoškolské profeso­ry, státní úředníky, důstojníky

*      jakýkoliv prezidentův úkon vyža­doval ke své platnosti spolupodpis (kontrasignaci) odpovědného člena vlády

*      prezidenta nešlo ze své funkce odvolat

*      v případě, že by nemohl svou funkci vykonávat, by převzala jeho pravomoci vláda

*      vláda byla odpovědna Poslanecké sněmovně, která ji mohla vyslovit nedůvěru (zásada parlamentního systému)

*      jejím úko­lem bylo provádění zákonů a správa

 

soudní moc

*      systém soudní moci byl tvořen:

o       soudem ústavním

o       soudem volebním

o       nejvyšším správním soudem (pro zákonnost rozhodnutí státních orgánů)

o       státním soudem (pro těžké zločiny)

o       vojenskými soudy

o       systémem civilních a trestních soudů - soudy okres­ní, krajské, vrchní a nejvyšší soud.

 

*      Ústava byla doplněna hlavou o právech, svobodách a občan­ských povinnostech

*      rokem 1918 byly zrušeny šlechtické výsady a nastolena rovnoprávnost žen

 

*      Slovníková definice

o       Ústava ČSR

§         ústava první československé republiky, přijatá 29. 2. 1920

§         plně respektovala základy kapitalistického společenského zřízení, soukromé vlastnictví a demokratický politický systém pluralitního státu

§         Parlament byl dvoukomorový, demokratické svobody byly ústavou zaručeny

§         s ohledem na problémy s ustavením státu ústava vycházela z teorie jednoho československého národa

§         platila až do druhé republiky ČSR a znovu 1945 – 48, kdy byla zásadně pozměněna revolučními akty zakotvenými v Košickém vládním programu

o       Druhá republika

§         ustálené označení státního útvaru a politického systému na území okleštěné ČSR od začátku října 1938 do 15. 3. 1939

§         od první republiky se lišila zmenšeným územím a charakterem státu

§         5. 10. 1938 abdikoval prezident E. Beneš

§         30. 11. prezidentem zvolen E. Hácha

§         dosavadní politické strany rozpuštěny a povolena pouze Strana národní jednoty (vládní) a Národní strana práce (umírněně opoziční)

§         postupně byl budován systém tzv. autoritativní demokracie, sílily snahy o totalitarizaci politického a veřejného života

§         demokratické síly umlčovány demagogickou propagandou a státní mocí

§         autoritativní formy vlády se prosadily zejm. na Slovensku (jediná legální strana HSĽS) a na Podkarpatské Rusi, jež získaly rozsáhlou autonomii

§         republika (od 22. 11. 1938 nesla oficiální název Česko-Slovensko) se dostávala do hospodářského i politického područí Německa

§         její trvání ukončila slovenská krize v březnu 1939

·        pražská československá vláda se 10. 3. pokusila mocí ustavit na Slovensku novou ústavní vládu

·        13. 3. však jednal J. Tiso s A. Hitlerem

·        14. 3. byl proklamována Slovenská republika

§         v noci na 15. 3. prezident E. Hácha a ministr zahraničních věcí F. Chvalkovský podepsali pod nátlakem v Berlíně souhlas s okupací českých zemí

 

Mnichovská dohoda

*      z 29. na 30. 9. 1938 konec československé suverenity

*      došlo k po­rušení mezinárodního práva i naší ústavnosti (změna hranic byla možná jen se souhlasem NS)

*      byl přijat zákon o autonomii Slovenska a republika se stala Česko-Slovenskou

*      v prosinci té­hož roku došlo k totální likvidaci ústavnosti a demokracie vů­bec

*      schválen ústavní zákon, který dával právo vládě na­hradit zákony zákonnými opatřeními a prezidentovi pravomoc vydávat dekrety se silou ústavních zákonů

*      konec republiky byl završen vyhlášením Protektorátu a vyhlášením Slovenského státu (14.-16. 3. 1939)

 

*      Slovníková definice

o       mnichovská dohoda

§         dohoda o odstoupení pohraničních území ČSR obývaných německou menšinou Německu

§         podepsána 29. 9. 1938 na konferenci v Mnichově představiteli Německa (A. Hitler), Itálie (B. Mussolini), Velké Británie (N. Chamberlain) a Francie (E. Daladier)

§         mnichovská dohoda byla důsledkem politiky appeasementu (viz též berchtesgadenská schůzka, godesberská jednání, Runcimanova mise), a rozvratné kampaně Sudetoněmecké strany

§         zástupci československé vlády na konferenci pozváni nebyli

§         dohoda přijatá čtyřmi velmocemi byla pro československou stranu ultimátem, které pod nátlakem přijala. Československá republika (ČSR) na základě mnichovské dohoda ztratila rozsáhlá hospodářsky a zejm. strategicky významná území v pohraničních oblastech (asi 1/3 území)

§         v říjnu 1938 vyhověla ČSR i územním požadavkům Polska (Těšínsko) a v listopadu i Maďarska (jižní a východní Slovensko, značná část Podkarpatské Rusi)

§         1942 prohlásily mnichovskou dohodu za neplatnou Velká Británie a Francie, 1944 Itálie a 1973 Německo (SRN)

 

srpen 1944 - Londýn

*      E. Beneš vyhlásil obnovení ústavního po­řádku (ústavní restituce)

*      definoval dobu nesvobody od 30. 9.1938 do doby než bude určeno (4. 5. 1945) a zákony vyda­né v této době za neplatné

*      exilové vedení bylo složeno ze státní rady, vlády a prezidenta

 

4. 4. 1945 - Košice

*      došlo k vytvoření exilové vlády

*      do října 1945 měl prezident právo vydávat dekrety (na návrh vlády a s je­jím souhlasem)

*      všechny dekrety prošly později i ratihabicí (byly dodatečně schváleny) prozatímním NS

*      26. 5. 1946 se konaly volby do Ústavodárného NS, které vyhrála KSČ (získala 93 man­dátů ze tří set)

 

*      Slovníková definice

o       Košický vládní program

§         programový dokument první vlády ČSR po 2. světové válce

§         přijat v březnu 1945 v Moskvě představiteli londýnského a moskevského centra zahraničního odboje a zástupci Slovenské národní rady

§         vyhlášen 5. 4. 1945 v Košicích

§         vypracován na základě návrhů moskevského vedení KSČ

§         obsahoval 16 kapitol

§         proklamoval zahraničně politickou orientaci na SSSR, konfiskaci majetku Němců a Maďarů a zrádců, potrestání kolaborantů, rovnoprávný vztah Čechů a Slováků, zřízení národních výborů a zásadní změny v hospodářské a sociální oblasti i protidemokratický zákaz činnosti pravicových politických stran

 

únor 1948 – únorový převrat – únorový puč

*      převzetí moci komunistickou stranou

*      podle Ústavy 1920 je vláda usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina je­jích členů

*      demisi však podala jen menšina demokratických mi­nistrů

*      výrazná podpořa parlamentu + nelegitimní postu­py komunistů (Lidové milice, akční výbory Národní fronty, masové demonstrace) se Benešovi asi ani nemohlo podařit zfor­movat jinou vládu

 

*      Slovníková definice

o       Únorový převrat 1948

§         převzetí moci komunistickou stranou v Československu v únoru 1948

§         politická krize byla zjevně vyprovokována komunisty

·        20. 2. 1948 podalo 12 demokratických členů vlády (z 27) demisi prezidentu republiky E. Benešovi

·        komunisté žádali její přijetí a doplnění vlády novými lidmi, což považovali za legální postup

·        zinscenovali řadu podpůrných nátlakových akcí, které často zjevně porušovaly legalitu (sjezd závodních rad, generální stávka, vytvoření a ozbrojení Lidových milicí, vytvoření akčních výborů Národní fronty, které začaly s „očistou“ ve všech institucích, sjezd rolnických komisí)

§         25. 2. 1948 E. Beneš demisi podepsal a souhlasil s komunistickými návrhy

§         v následujících týdnech došlo k úplné likvidaci demokratického politického systému, nastoupení totalitního režimu a rozpoutání perzekuce politických odpůrců

§         nová vláda hned poté zahájila práci na upevňování komunistické moci

§         účast V. A. Zorina, Stalinova emisara, v ČSR svědčila o tom, že celý proces proběhl za nepřímé asistence SSSR

§         únorovým převratem se Československo stalo sovětským satelitem

3. – Ústava 9. května

*      vznikly:

o       SNR (Slovenská národní rada)

o       národní výbory

*      došlo k omezení sou­kromého vlastnictví, plánovanou ekonomiku aj.

*      fakticky měla jen formální charakter, protože umožnila obcházení lidských práv a protože chod státních orgánů kontrolovalo mocenské centrum KSČ

 

*      Slovníková definice

o       Ústava 9. května

§         ústava ČSR přijatá Národním shromážděním 9. 5. 1948

§         kodifikovala všechny změny od roku 1945 a předpokládala jako cíl vybudování socialismu

§         měla 12 základních článků, o které se od 1946 vedl politický boj

§         prezident E. Beneš ji odmítl podepsat a abdikoval

§         ČSR podle této ústavy byla unitárním státem, zákonodárná pravomoc příslušela jednokomorovému Národnímu shromáždění, Slovenská národní rada byla podřízena vládě a za základ hospodářské soustavy byl prohlášen státní sektor

§         v roce 1960 nahrazena Ústavou ČSSR

4. – Ústava ČSSR

*      v r. 1960 byla vyhlášena nová socialistická ústava (Ústava ČSSR)

*      článkem 4 si komunisté pojistili svou pozici i podle prá­va

o       svou stranu definovali jako „vedoucí sílu ve společnosti a ve státě, jako předvoj dělnické třídy, složenou z nejuvědomělej­ších a nejaktivnějších občanů z řad dělníků, rolníků a inteligen­ce"

*      její významnou změnou byl ústavní zákon o Československé federaci (1968)

o       upravoval vznik dvou rovnoprávných republik se svou vládou, národní radou (parlamentem) a společným Federálním shro­mážděním, federální vládou a ústavním soudem (ten však nikdy nebyl jmenován)

§         FS bylo složeno ze Sněmovny lidu (200 po­slanců; v roce 1990 sníženo na 150; volilo se z celé federace) a Sněmovny národů (150 poslanců; 75 z ČSR a 75 z SSR)

§         ve FS platil tzv. zákaz majorizace (aby nedošlo k přehlasování zástup­ců jednoho národa zástupci druhého), poslanci zvoleni v jednot­livých republikách hlasovali odděleně

o       tento zákon byl sloven­skou reprezentací zneužíván v době rozpadu společného státu

*      po listopadu 1989 došlo v našem ústav­ním systému k výrazným změnám:

o       byl odstraněn čtvrtý článek ústavy zaručující vedoucí postavení komunistické strany

o       došlo k realizaci hlavních zásad právního státu a naplnění základních práv a svobod

o       byla umožněna volná soutěž politických stran

o       za­hájena transformace ekonomického systému a rozsáhlá deetatizace (odstátnění)

o       výraznou měrou byly posíleny pravomoci ná­rodních rad, které mohly přijímat republikové ústavní zákony

o       tzv. spor o pomlčku

§         název byl sice v konečné fázi Česká a Slovenská federativní republika, ale mezitím byl několik dní schválen název s pomlčkou.

o       spory o kompetenční zá­kony

§         týkaly se pravomocí federální vlády a vlád obou republik

§         postupně oklesťovaly pravomoci federace ve pro­spěch republik

*      volby 5.- 6. 6. 1992

o       v České repblice zvítězila ODS – Václav Klaus

o       ve Slovenské republice zvítězila HZDS – Vladimír Mečiar

*      1. 9. 1992 byla SNR schválena ústava SR

*      25. 11. 1992 byl ve FS schválen ústavní zákon o zá­niku ČSFR, který nabýval účinnosti uplynutím 31. prosince

*      16. 12. 1992 byla ČNR schválena ústava ČR

 

Rozdělení orgánů podle ústavního zákona o Československé federaci

 

Československá socialistická republika

 

Federální vláda

Federální orgány

Federální shromáždění

Sněmovna lidu

Sněmovna národů

 

 

 

Česká socialistická republika

Slovenská socialistická republika

Republikové orgány

Vláda České socialistické republiky

Vláda Slovenské socialistické republiky

Česká národní rada

Slovenská národní rada

 

*      Slovníková definice

o       Ústava ČSSR

§         ústava přijatá Národním shromážděním 11. 7. 1960

§         prezentována jako završení budování socialismu; poprvé zakotvila vedoucí úlohu komunistické strany

§         státní moc původně rozdělena mezi jednokomorové Národní shromáždění, vládu a prezidenta

§         Ústava ČSSR byla postupně měněna a doplňována sérií ústavních zákonů, zejm. zákonem o československé federaci z roku 1968

§         v roce 1989 zrušena vedoucí úloha komunistické strany

§         1991 ústava změněna Listinou základních práv a svobod

§         platila s uvedenými podstatnými změnami do zániku ČSFR 1992

5. – Ústava ČR

*      ze dne 16. 12. 1992

*      1.1. 1993, kdy vstoupila v platnost Ústava ČR

*      vládní návrh tohoto dokumen­tu, obohacený o několik pozměňujících návrhů, byl přijat Čes­kou národní radou 172 hlasy (16 hlasovalo proti, 10 se zdrželo, 2 nepřítomni)

*      ústava je složena z 8 hlav, které tvoří 113 článků

*      hlava I.

o       základních ustanovení

*      Hlava II. – Moc zákonodárná

o       definuje dvoukomorový Parlament (Poslaneckou sněmovnu a Senát)

§         komory jsou voleny na různá funkční období, v různou dobu a odlišnými volebními systémy

§         za přesně vymezených podmí­nek může prezident Poslaneckou sněmovnu rozpustit

§         do doby než bude opět zvolena, vykonává její pravomoci Senát

§         v přípa­dě smrti prezidenta přebírá jeho pravomoci vláda a Poslanecká sněmovna (je-li rozpuštěna, Senát)

§         zákonodárný proces může zahájit poslanec (nebo skupina poslanců), Senát, vláda nebo za­stupitelstvo vyššího územního celku

§         zákonodárnou iniciativu nemá prezident, ani jednotliví senátoři

§         zákon je projednáván nejprve ve výborech poslanecké sněmovny, poté sněmovnou ja­ko celkem

§         k jeho schválení je potřebná nadpoloviční většina přítomných poslanců a poté nadpoloviční většina přítomných se nátorů

·        jedná-li se o zákon ústavní, jde o třípětinovou většinu v obou komorách

§         je-li zákon Senátem odmítnut, počet hlasů pro přijetí se určuje z nadpoloviční většiny všech členů sněmov­ny

*      Hlava III. – Moc výkonná

o       upravuje moc výkonnou, která je tvořena vládou, prezidentem a státním zastupitelstvím (bývalá prokuratura; je in­stitutem veřejné žaloby)

o       vrcholným orgánem exekutivy je vláda, která podléhá kontrole Poslanecké sněmovny

o       prezident je volen na společné schůzi obou komor a ale není jimi odvolatelný

o       má právo suspenzivního veta a pravomoc rozpustit poslaneckou sněmovnu

o       další pravomoce prezidenta lze rozdělit do dvou sku­pin:

§         na ty, které vykonává samostatně

§         a na ty, které vyžadují sou­hlas (kontrasignaci - spolupodpis) premiéra

o       prezident jmenuje soudce, má právo milosti a amnestie (se souhlasem premiéra)

*      Hlava IV. – Moc soudní

o       vymezuje moc soudní, která je tvořena ústavním sou­dem a soustavou soudů

o       nejdůležitějším úkolem Ústavního sou­du (sídlí v Brně) je dohled nad dodržováním ústavnosti v ČR

§         v jeho kompetenci je zrušení zákona nebo jiných právních před­pisů

o       soustava soudů je čtyřstupňová a je tvořena:

§         Nejvyšším sou­dem (v Brně)

§         Nejvyšší správní soud (v Brně) – vznikl k 1. 1. 2003

§         dvěma vrchními soudy (v Praze a Olomouci)

§         soudy krajskými

§         soudy okresními

*      Hlava V. – Nejvyšší kontrolní úřad

o       zavádí do našeho systému státní moci nezávislou moc kontrolní v podobě Nejvyššího kontrolního úřadu

§         v jeho kom­petenci je kontrola hospodaření se státním majetkem, státního závěrečného účtu, státního rozpočtu aj.

§         v čele stojí prezident NKÚ, který je spolu s viceprezidentem jmenován na návrh Poslanecké sněmovny prezidentem republiky

*      Hlava VI. – Česká národní banka

o       specifikem našeho systému je ústavně zakotvená nezávislost centrální banky

§         jejím hlavním úkolem je pečovat o stabilitu měny

§         nejdůležitějším nástrojem banky je monetární (měnová) hospodářská politika, která je ne­závislá na fiskální (rozpočtové) politiky vlády

§         dále má na staros­ti emisi měny, vykonává dohled nad bankovní činností ostatních bank apod.

§         v čele ČNB stojí guvernér, kterého jmenuje do funk­ce prezident republiky

*      Hlava VII. – Územní samospráva

o       podle článku 99 je územní sa­mospráva dvoustupňová:

§         jejím základem jsou obce a vyššími celky – kraje

o       Význam samosprávy tkví v určité právní nezávislosti na státu ve věcech regionálního významu

o       oba stup­ně jsou spravovány zastupitelstvem, které je voleno na čtyři roky

§         zastupitelstvo je nejdůležitějším obecním orgánem, rozhoduje o otázkách týkajících se obce, (např. o majetku, zřízení obecní policie)

§         obecní zastupitelstvo volí obecní radu (nevolí se v ob­cích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů) a starostu (ve sta­tutárních městech primátora)

·        rada je výkonným orgánem obce, je odpovědna zastupitelstvu a jejími členy jsou starosta, jeho zá­stupce a další radní

·        úkolem starosty je kromě toho i zastupovat obec navenek

·        dalším orgánem je obecní úřad (starosta, jeho zá­stupce, tajemník a další pracovníci), který vykonává úkoly, které mu uložila rada nebo zastupitelstvo

§         kromě samosprávných úko­lů vykonává i úkoly týkající se státní správy (přenesená působ­nost), tj. úkoly, které byly obci v rámci decentralizace státní sprá­vy svěřeny nebo uloženy

§         komunální volby se konají na zásadách všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva jednou za 4 roky

·        právo volit má každý občan starší osmnácti let, který má v obci trvalé bydliště

·        místní referendum se může konat na návrh každého občana, který podpořilo svým podpisem určité procen­to voličů

·        referendum se nesmí konat o odvolání orgánů obce, o místních poplatcích, rozpočtu apod.

 

*      Slovníková definice

o       Ústava ČR

§         ústava schválená 16. 12. 1992 jako ústavní zákon České národní rady s účinností od 1. 1. 1993

§         je součástí tzv. ústavního pořádku ČR, který tvoří především Listina základních práv a svobod

§         v úvodních ustanoveních upravuje základní principy ústavního systému republiky, jako jsou demokratický základ státnosti, pluralita politického systému, princip soudní ochrany základních práv a svobod, a atributy svrchovanosti státu, jako jsou státní území, státní občanství, hlavní město a státní symboly

§         podle Ústavy ČR je ČR svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana

§         lid je zdrojem veškeré státní moci, kterou vykonává zprostředkovaně nebo přímo

§         stěžejním předmětem ústavní úpravy je dále systém dělby moci v ČR, tvořený orgány moci zákonodárné, výkonné a soudní

§         moc zákonodárná je tvořena dvoukomorovým Parlamentem České republiky, který se skládá z Poslanecké sněmovny a Senátu

§         moc výkonná je tvořena prezidentem ČR, vládou ČR a dalšími orgány

§         moc soudní tvoří podle ústavy Ústavní soud ČR a soustava obecných soudů

§         dalšími Ústavou ČR upravenými institucemi jsou Nejvyšší kontrolní úřad a Česká národní banka

§         ústava ČR může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony, přičemž ústava nepřipouští změnu podstatných náležitostí demokratického právního státu

§         k hlasování o Ústavu ČR se požaduje souhlas třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů

 

Tato stránka WWW je 6